Domácí dusno

Važme slova, která říkáme svým dětem. Malé dítě je nejen velmi citlivé na slova, ale zejména na atmosféru, v níž žije. Cítí-li dítě nesoulad v rodině, oslabuje jeho vnitřní zmatek v duši celé jeho tělo natolik, že může být ustavičně nemocné. Samozřejmě, že řešení není jednoduché.Co jedno dítě přejde bez většího povšimnutí, pro druhé je to rána pod pás ...

Naše děti velmi intenzivně vnímají jakékoli rodinné trápení. Aniž si to uvědomuje bereme si od nich radost, která nám chybí. O své děti pečujeme, jak nejlépe umíme,ale mnohdy s únavou odrážející naši nespokojenost, lpění na vlastních představách, pocity křivdy,
smutku a beznaděje.
Nemocné děti podprahově pomáhají v řešení partnerských problémů, kdy se jeho nejbližší smíří a společně řeší nemoc.
Najednou zapomeneme na svou práci, která nás nenaplňuje,
na dominantního partnera, na velké plány do budoucna ....
Zkusme se zamyslet, co znamenají dýchací potíže dětí v našem konkrétním případě. Jsme neštastní ? Kdybych měl(a) kam jít, okamžitě se rozvedu. Nepřenáším zlost na svého partnera na své děti ? Kupuji nové hračky, oblečení nebo nabízím stále nové zážitky jen z toho důvodu, abych se odpoutal(a) od potíží, které mám řešit a které se bojím řešit ? Nečekáme od druhých něco, čeho nejsou schopni a ani je to nikdo nenaučil ? Neomezujeme nevědomky svou opičí láskou ? Dopřejme si prostor k žití sobě i druhým !